Dragon Riders: Alagaësia Online

Nebudeme se zbytečně rozepisovat o tom, co je to drak, jak vypadá a podobně – předpokládáme, že znáte alespoň zhrubně příběh Eragona a představu o dracích už máte. Použijeme tedy pouze nám dostupné informace o „Paoliniho“ dracích. Tato jeho „pravidla“ prosím dodržujte a neargumentujte tím, že se Vám ten a ten drak nelíbí, protože jste viděli ve filmu, seriálu, popřípadě četli o jiných formách draků. Samozřejmě se tím nesnažíme naznačit, že všichni draci budou stejně velcí, těžcí a podobně, pouze nestojíme o to, aby jste po nás chtěli draky se třemi hlavami, pěti nohama, chrlící jed, a podobně.
Paoliniho draci se svým vzhledem podobají drakům ve většině fantasy. Jsou to obří ještěři velké inteligence, kteří jsou schopní chrlit oheň.
Jsou pokryti šupinami – ty jsou obvykle lesklé a některé barvy připomínají odlesky některých drahokamů. Šupiny jsou tvrdé a ostré, jsou také naprosto necitlivé; kůže draků se vyskytuje až pod nimi a šupiny představují takový přírodní „pancíř“. Barvy jsou různé a nemají žádný speciální význam – zlatí tedy nejsou „královští draci“, zelená neoznačuje nemocného draka a tak dále. Barvy draků je tedy od sebe neodlišují jinak než vzhledově.
Hlavy Paoliniho draků můžete zhodnotit na jednotlivých obálkách knih („Eragon“ má na obálce Safiru, „Eldest“ Trna, „Brisingr“ Glaedra, atd.)
Ty se napojují na dlouhý, labutí krk, který je stejně jako záda a ocas obvykle pokryt ostny, jež se postupem času, jak drak stárne, zvětšují. Celková stavba těla trochu připomíná draky z českých pohádek Nicméně, draci chodí po čtyřech, nikoliv po dvou. Pár kostnatých křídel, která jsou obvykle přibližně dvakrát tak dlouhá jako samotný drak, jim umožňuje aerodynamický let. Z „paže“ jim vyrůstají tenké kostnaté „prsty“, jež jsou mezi sebou spojeny tenkou a papyrus-připomínající kožnatou membránou, obvykle světlejší barvy než jsou šupiny.
Jsou to neobyčejně inteligentní tvorové – možná dokonce inteligentnější, než je člověk či elf. Se svým jezdcem a vůbec s kýmkoliv jiným se dorozumívají převážně pomocí myšlenek a obrazů, ačkoliv v pozdějším věku reagují i na otázky vyřčené nahlas.
V bělostném Chrámu dračích vajec jsou uložena pozoruhodná vejce v nádherných barvách celé duhy, často připomínající drahé kameny či ušlechtilé kovy. Vejce pochází jak od divokých, tak i od jezdeckých draků, a všechny zde čekají právě na svého jezdce. Tímto jezdcem se po určitém čase hraní stává každý dobrý hráč; doba čekání na vejce se různí, nelze přesně určit časový horizont, v jakém se dráčata líhnou; záleží nejen na aktuální situacii v Alagaësii, ale i na herních schopnostech jednotlivých hráčů. Po vylíhnutí dráčete dojde novopečenému jezdci soukromá zpráva od Posla, ve které najde jeho jméno, pohlaví a několik základních rysů drakovy povahy a vzhledu. Poté je drak plně v jeho režii a hráč se stává plnohodnotným Dračím jezdcem, čímž se mu odemykají nové herní možnosti, stejně jako i dosud skryté sekce fóra.
Po přijetí karty vaší postavy získáte přístup do tzv. Chrámu dračích vajec. V prvním příspěvku (úplně nahoře) najdete popis vajec, která se aktuálně nachází v hnízdech.
Dobu, kdy jsou v chrámu vejce, Jezdci nazývají „achräm“. Achräm má neznámou dobu trvání, během níž jsou v Chrámu uložena dračí vejce (obvykle je jich šest). Poté, co achräm skončí (a vylíhnou se všechna dráčata), nastane období klidu, kdy budou hnízda nějakou dobu prázdná. Toto záleží na aktuální situaci v Alagaësii. Nezoufejte, pokud se pro Vás ve vašem prvním achrämu žádné z vajec nevylíhne – jistě budete mít štěstí v dalším.
A teď, jak to vlastně udělat, aby se pro Vás nějaký drak rozhodl? Vaším úkolem bude někdy po přijetí napsat řádný RPG příspěvek o Vašem příchodu do chrámu. Další věcí je zůstat tam či ve městě aktivní - čili když na Vaši postavu někdo promluví, snažte se brzy zareagovat, apod. Samozřejmě to neplatí, když s vámi v chrámu nebo městě žádná postava není, ale většinou se tam někdo čas od času objeví. Pokud máte pochybnosti o tom, jestli vše napíšete správně, ozvěte se někomu z administrátorů nebo moderátorů a on Vám už poradí.
Pokud se některé z vajec rozhodne, změní se jeho popisek a Vám dojde soukromá zpráva (na fóru) o tom, jak dráče vypadá, jakou má barvu, jakého je pohlaví a jak se jmenuje.
Ano, jak se jmenuje - v nynější době rozhodují o jménech dráčat administrátoři. Proč? Už se nám objevila spousta návrhů na jména jako „Safira“, „Trn“ nebo například „Hustodrak, Plamenometník, Dragon, Safir, Blackblood“ a podobně. Stejně tak se i v Eragonovi pro jméno rozhodla Safira, nikoliv Eragon sám! Nemějte však strach, vedení se snaží ze všech sil udržet jména v „eragonovském“ duchu.
Schopnost telepaticky se dorozumět se svým jezdcem*: konec 1. měsíce
Schopnost unést jezdce pro let: konec 2. měsíce
Puberta: začíná kolem 5. měsíce
Schopnost chrlit oheň: kolem 6. měsíce
Pohlavní dospělost: kolem 6. měsíce
Celkově dospělost: kolem 8. měsíce
Schopnost pasivně využívat magii**: od 9. měsíce

* U mluvení dráčat je dobré mít na paměti, že dráčata jsou sice inteligentní, ale pořád ještě mláďata. To znamená, že sice nebudou mluvit, ale budou stoprocentně rozumět. Něčemu jistě porozumí hned, ale rozhodně ne všemu. Když začínají mluvit, tak to není prudký skok nemluvím-mluvím, ale postupně používání více a více slov. Také myšlenkové propojení je věc, co se buduje postupně a pomalu. Hrajeme sice vlastně všichni, že cítíme dráčecí hlad, ale ani to není nezbytně nutné. Dráče má i jiné způsoby, jak vyjádřit své potřeby. Pokud má vaše postava nějaké zkušenosti s myšlenkovým 'mluvením', může mu občasi nakouknout do hlavy, ale dost těžko bude vnímat stejné vjemy.
** S pasivním využíváním dračí magie prosíme všechny o rozumný přístup. Safira udělala Bromovi křišťálovou hrobku a je naprosto v pořádku tu a tam udělit požehnání, ovšem je nepřípustné, aby drak odvrátil každý útok od sebe i svého Jezdce a ještě nepřátele zdrvil salvou šípů z ledu, které se snesou z čistého nebe. Draci sami neumějí svou magii vysvětlit, ani účelově ovládat.
Po vylíhnutí je dráče velké jako štěně, má kolem 2-4 kilo a rozpětí křídel asi 35-50cm. Vycházejte z údajů zadaných Poslem, je rozdíl mezi štěnětem kokršpaněla a bernardýna a pokud bude váš dráček cvalík, může samozřejmě vážit o dost víc. Ani vejce nejsou všechna stejná...
Nelétá, ale první pokusy plachtit podnikne brzy, stejně jako pokusy o lov. Zhruba po týdnu Vám už bude dosahovat po kolena a po měsíci už bude zhruba stejně vysoký jako jeho Jezdec. V této době také začíná „mluvit“ a nekomunikuje se svým Jezdcem už jen na pocitové úrovni. Svého Jezdce drak unese k letu kolem dvou měsíců. Draci nikdy nepřestávají úplně růst a ti nejstarší svou velikostí připomínají kopce.

Výška v kohoutku v dospělosti: 4-6m (menší drak); 7-9m (střední); 10-11m (větší)
Váha v dospělosti: 700kg-1,3t (menší); 1,4-2t (střední); 2,1-2,6t (větší)
Rozpětí křídel: 30-45m (menší); 45-55m (střední); 55-85m (větší)
Délka těla (po špičku ocasu): 10-15m (menší); 16-24m (střední); 25-31m (větší)

Zda bude drak menší, střední nebo velký je dáno ve zprávě od Posla u popisu dráčete (pokud není řečeno jinak, obvykle je vše nezmíněné zkrátka průměr). Každá velikost má svá logická pro i proti (možnosti manévrování jak na volném prostranství, tak v uzavřených prostorách, atp...).
Vše je pouze v přibližných hodnotách - jistě nebudou ve stejném věku všichni draci stejně velcí; už během růstu je ale skutečně znát, zdali ten či onen drak bude v dospělosti menšího nebo spíš většího vzrůstu.
Ani dovršení dospělosti neznamená pro draka konec růstu. I nadále roste se sníženým tempem několik centimetrů až půlmetr za rok, takže "služebně starší" draci mohou stále dosáhnout opravdu úctyhodné výšky. Růst se postupně zastaví až za mnoho let.
Drak a jeho Jezdec jsou spolu spojeni různě silným poutem (pokud je nějak vyjímečně silné nebo slabé budete upozorněni od Posla v popisu vašeho dráčete). Díky tomuto poutu jsou spolu schopni komunikovat a sdílet své pocity. Často se Jezdci uchylují k utlumení tohoto spojení, pokud chtějí před svou druhou duší něco zatajit, nebo nechtějí podléhat dračím pocitům (nebo naopak přenášet své pocity na draka).
Ať už je ale toto pouto jakkoliv silné, vždy se jedná pouze o pouto mentální. Není tedy možné, aby se mezi Jezdcem a drakem přenášela zranění Samozřejmě, pokud je jeden z nich vážně zraněn, druhý velmi strádá po psychické stránce, rozhodně se ale u obou neprojeví jedno a to samé zranění!
Díky tomu, že se jedná "pouze" o psychické pouto, je také jistá malá pravděpodobnost, že v případě že Jezdec nebo drak zemře, druhý z páru přežije (většinou, zejména u draků, ale dojde k sebezničení právě díky psychickému utrpení způsobenému takovou ztrátou).
Divocí draci se často sdružují do partnerských dvojic. U draků, kteří mají svého jezdce, však příliš mnoho takových svazků nevzniká; draci jsou většinou příliš oddáni svým jezdcům a mají příliš velkou zodpovědnost. Občas se stane, že drak/dračice jezdce se spáří s nějakým jiným drakem, ale momenty, kdy takový „svazek“ vydrží jako svazek partnerský, jsou velice vzácné.
Divocí draci během Galbatorixovy krutovlády téměř vyhynuli. Jenom Dračí jezdci vědí o tom, že někteří z nich přežívají na severu a v Dračích horách, ale není jich mnoho. Jsou mnohem surovější než draci Jezdců, ale to především proto, že nevyužívají řeč. Dorozumívají se pomocí ocasu či obdobnými fyzickými gesty, také hrdelním vrčením. S jinými rasami téměř nekomunikují, tvoří zcela uzavřené společenství.