Ceana

Do tohoto fóra patří veškeré žádosti o přijetí nového herního charakteru.
Odpovědět
Ceana

Ceana

Příspěvek od Ceana » 24. 1. 2020 15:03

Jméno: Ceana
Pohlaví: žena
Rasa: člověk
Věk: 15 zim
Povolání: vyjídač spíže svého otce (jednou zkoušela dělat strážnou, ale to nemělo dlouhého trvání)
Jazyk: obecný
Rod: bastard rodu Barra, nicméně sama o tom nemá nejmenší tušení (vlastně naprosto bezvýznamná informace)
Bydliště: prakticky všechna větší města lidí, nyní Dorú Areaba
Víra: severní

Rodina:
Caitir, otec, postarší
Je nesmírně inteligentní, schopný, vzdělaný a hlavně - velmi zkušený šermíř. Jako mladík se zajímal o matematiku, dynamiku a geometrii. A tento koníček mu zůstal dodnes. Moc toho nenamluví, ale pokud už něco řekne, myslí to smrtelně vážně. Chová se značně autoritářsky, nepotřebuje se kamarádíčkovat se svou dcerkou, byť že ji má opravdu velmi rád. Hysterické výlevy jej odjakživa nechávaly chladným, citové vydírání na něj nikdy neplatilo a drzosti či odsekávání odměňoval pohlavky. Očekává poslušnost a bez jakékoliv diskuse splnění rozkazu.
Povoláním je profesionálním lovcem lidí. Je však třeba podotknout, že se vždy pohyboval v mezích zákona (byť že párkrát na hraně) a nikdy nešel po nikom bezdůvodně. Buď na něj byla vypsána odměna, nebo na tom měl vlastní, velmi osobní zájem (jako když mu před lety pár zbojníků zabilo dlouholetého parťáka). Je jedním z nejlepších a je si moc dobře vědom své ceny. Tomuto muži se platí zlatem.
Dokáže se perfektně ovládat, a pokud dá průchod svému hněvu, tak každý v okolí by se měl urychleně naučit nějaké kouzlo a pro jistotu se teleportovat na druhou stranu města. Ceana sama má s tátovou nelibostí velmi bohaté zkušenosti. Ostatně, k jejímu usměrnění Caitir už nepotřebuje ani slova. Bohatě stačí pohled. Pokud je třeba, tak s trestem rozhodně neváhá. Nějaké řemení má po ruce vždycky. Jestliže náhodou ne, tak i plochá strana meče se dá použít k výchovným účelům.
Caitir svou dceru skoro odmalička vychovává a také učí a to nejen šermu. Při tréninku klade důraz na pravidelný dril a naprostou přesnost pohybu. Je ochoten Ceanu třeba i stokrát opravit, aniž by ztratil prvotní trpělivost. Též ji naučil číst a psát. Díky němu se vyzná ve strategii i kartografii. Důraz při teoretické výuce dcery ale klade právě na matiku, geometrii a dynamiku (překvapivě, že), což Ceana nese se značnou nelibostí. Hlavně dynamika jí moc nejde, plácá se v tom jak ryba na suchu a kdyby si troufla, tak všechny své samostatné práce spálí a nikdy se k nim již nevrátí.
Caitir city projevuje jen velmi sporadicky. S Ceanou se nikdy nemazlil a nepusinkoval ji. Maximálně jí rukou prohrábne vlasy. Ale když měla jako malá škaredé sny, sám si ji vzal do postele. Pokud měla horečky, vyměňoval obklady a staral se o ni, dokud se neuzdravila. Sice nemá rád plané řeči, ale u Ceany je snáší bez hnutí brvou. Dokonce zajde tak daleko, že je ochoten vyprávět úryvky historie se zaměřením na princezny, pokud si to Ceana obzvláště jako malá holčička přála.
Caitir si jednou za čas rád dopřeje skleničku kvalitního vína, ale ještě se nestalo, že by za večer vypil více jak jednu. Opilce nesnáší a přijít mu Ceana domů podnapilá, přetrhne ji jak hada.
Ceana sama pociťuje ke svému otci obrovský respekt. Jeho autorita je nezpochybnitelná. Do přímé konfrontace by Ceana nešla ani za zlatý tele, což neznamená, že se občas o něco pokoutně nepokusí... ale následky takových činů nebývají většinou moc příjemné.

O matce toho Ceana moc neví. Jen to, že zemřela při porodu. Dokonce ani jméno jí otec neprozradil. Nu, co se dá dělat. Obešla se bez této znalosti až do dnešních dnů, tak se dá říct, že se bez ní obejde i v budoucnosti.

Vzhled:

Dospívající dívčina, příliš z davu nevyčnívající. Vlasy světlejší barvy mívá neustále stažené do culíku, neboť složitější účes nezvládne a s největší pravděpodobností by pro ni byl i dost nepraktický. Šedé oči, menší nos (světe div se, ještě nezlomený), nevýrazné rty, uši mírně odstávají... Občas se na jejím těle objevují viditelné modřiny i tržné rány. Na první pohled to může vypadat, jako kdyby ji někdo týral. Zkoumavějšímu a hlavně zkušenějšímu zraku neunikne, že rány mají svůj původ v nějakých soubojích či rvačkách a rozhodně se nejedná o známky týrání.
Co se stavby těla týče, tak je jasné, že Ceana rozhodně nesedí celé dny na zadku. Tělo má osvalené, tuku na ní moc nenajdete, stejně jako ženských křivek. Dokonce i prsa má velmi malá, takže ve volnějším oblečení není poznat, zda před sebou máte dívku či chlapce s jemnějšími rysy v obličeji. A pokud se pozorovatel zaměří na dlaně, tak zjistí, že jsou celé mozolovité a hrubé.
Co se oblečení týče, tak Ceana chodí oblečena velmi slušně. Kalhoty i košili sice mívá z obyčejné látky, ale boty, plášť, rukavice i opasek je z velmi kvalitního materiálu. Dokonce se jí u boku pohupuje meč.

Povaha:
Ceana je prostě svá, asi jako každý. Typická je pro ni silná vůle a do jisté míry i tvrdohlavost. A právě tyto dvě vlastnosti ji neustále pohánějí vpřed. Jde si za svým, načatý úkol s největší pravděpodobností dokončí, i kdyby hromy a blesky létaly z jedné strany na druhou. To ovšem neznamená, že při nepřízni osudu nepociťuje strach. Ano, bojí se. Nicméně neztrácí sebekontrolu, dokáže zachovat klid, vyhodnotit situaci a jednat dle svého úsudku. Jen málokdy se nechá strhnout hněvem, zoufalstvím, sympatiemi... Dokáže jednat klidně a vyrovnaně tam, kde jiní ztrácejí pevnou půdu pod nohama.
Vůči sobě i vůči ostatním dokáže být možná až moc tvrdá. Zlomili jste si nohu a tvrdíte, že nemůžete jít dál? Tak to se teda pletete, protože druhou máte zdravou. A když nemůžeš jít, tak skákej. Nebo se plaz. Nějakou větší míru empatie byste u ní hledali jen těžko.
Ceana se velmi ráda rýpe v detailech, umí být ironická i sarkastická. Ale moc toho nenamluví, protože patří k těm uzavřenějším lidem. Nicméně pokud jí sedne společnost, ráda se pobaví a zasměje. Jen alkoholu se nedotkne, protože ten pít nesmí (na žízeň je prý lepší voda a na bolavý žaludek zase výluh z bylin). Obloukem se vyhne i nějakým tajemným houbičkám, lístkům a podobnému neřádstvu. To, čeho by se naopak dotýkala moc ráda, jsou těla. Přesněji řečeno ta chlapecká. Zcela nedávno se dostala dokonce k líbání u městských hradeb a byly to moc příjemné chvíle, ale byla nachytána svým otcem a ačkoliv je Ceana jinak statečná holka, tak na další pokusy v tomto směru nemá odvahu. Alespoň prozatím.
Ceana má také velké problémy se spřátelit. O lidech kolem sebe nepřemýšlí jako o potenciálních spojencích a spíše ze zásady jim od prvního okamžiku nevěří. Paradoxně v ní větší důvěru vzbudí trpaslík než člověk. Bývá velmi opatrná.

Historie:
Jak už bylo naznačeno, Ceana se narodila jako nemanželské dítě. Rod Barra patří již několik staletí k těm nejvýznamnějším vazalům rodu Tawly. Vztahy mezi sebou utužují i pomocí sňatkové politiky. Jenže otec Ceany, jeden z mladších synů tehdy vládnoucího lorda, zahanbil své jméno. Měl se totiž oženit s pajdavou, koktavou a nesmírně ošklivou Unou Tawly, ale protože jej život u dvora vlastně nikdy nebavil a Una pro něj byla zhmotnělou noční můrou, raději o svatební noci pláchl a nikdy se již nevrátil. Una poté "předčasně" porodila skoro tří a půl kilového chlapce, údajného Caitirova syna. Ten sám si je ale stoprocentně jistý, že v tomto prsty (a ani nic jiného) určitě nemá.
Ať je Caitir jakýkoliv, pořád je to chlap, kterému se v určité části života ženy velmi líbily. Tak moc, že si s jednou dcerunkou bohatého obchodníka upletl nemanželské dítě. Pro dívku to byla ostuda a vidina výhodného sňatku se rozplývala. Ale protože Caitir není mizera, postavil se vůči tomuto průšvihu čelem a o holčinu i její dítě se rozhodl postarat. Jeho starost ale neměla dlouhého trvání. Dívka při porodu zemřela, dítě přežilo, takže starosti se smrkly na polovinu. Je jasné, že od této doby si Caitir začal dávat setsakramenstký pozor na to, aby Ceaně nepořídil dalšího sourozence. Jedno dítě vlastní a druhé údajné... to vše mu bohatě stačilo.
Na prvních pár let strčil Ceanu kojné. Pokud by si někdo myslel, že se zabýval plínkami, mlíkem a dětskými kašičkami, tak Caitira vlastně ani neznal. Sice Ceanu nepravidelně navštěvoval a kontroloval, zda prospívá, ale to bylo asi tak všechno. Jakmile dítě dosáhlo zhruba pěti let, tak dokonce i Caitir uznal, že by tu výchovu měl už asi převzít do vlastních rukou. Sice to může vypadat úsměvně, ale rozhodný a sebejistý Caitir tehdy opravdu nevěděl, co si má s tou holkou počít. Byl to šermířský mistr, ne chůva a výchově holek rozuměl asi jako koza petrželi. Nakoupil alespoň pentle, dvě panenky, šaty a volánky... protože to přece všechna děvčata láká, no ne? A s ledovým klidem přecházel, když mu vlastní potomek nevybíravými slovy nadával, dokonce ani moc neremcal, když Ceana schválně ničila jeho majetek... zareagoval teprve v okamžiku, kdy se jej dcerka pokusila nakopnout a pokousat. To asi nebylo normální ani na holku, tak jí vlepil pár pohlavků a nechal trucovat v pronajatém pokoji. Musel se nadýchat čerstvého vzduchu a v té chvíli by dal všechno své zlato, kdyby se z Ceany mávnutím kouzelného proutku stal kluk.
Tato patová situace s výchovou Ceany ale neměla dlouhého trvání a zasloužila se o to dívenka sama. Děti totiž baví hlavně to, co vidí ve svém okolí. A poslední měsíc Ceana viděla samé meče, sekery, koně a nože. Bez ptaní si tedy vypůjčila náhradní meč Caitirova spolupracovníka (byť že jej sotva unesla), všechny své panenky popravila, pak vybojovala vítěznou bitvu s peřinami a polštáři, a když se pokusila rozložit svou postel na třísky, vtrhl k ní do pokoje její otec, meč zabavil, malého nezbedníka popadl za ucho, strčil mu do ruky násadu od koštěte (protože tréninkový meč pro dítě tehdy ještě nevlastnil), vyvlekl na dvůr hostince a udělil dceři první lekci šermu (spočívala hlavně v tom, že zbraní se o zem nehází, k soupeři se nikdy neotáčí zády a slzičky k ničemu nebudou).
Z plánovaných několik lekcí šermu se velmi rychle stala regulérní výuka. Caitir poměrně brzy odhalil dceřin talent. Právě díky šermu se na Ceanu konečně přestal dívat jako na slabou holku, našel si k ní cestu a začal ji mít rád jako dceru. K šermu se velmi brzy přidala i další výuka, bez které se to dle Caitira neobešlo. Základem byla matematika, dynamika, geometrie, čtení a psaní... Byla to celkem slušná zátěž na malé dítě. A Ceaně vlastně nezbylo nic jiného, než se s tím poprat, neboť z benevolentního Caitira se velmi brzy stal dost přísný vychovatel, který jakékoliv pokusy o lajdáctví odměňoval pohlavky.

Ceana rostla a poznávala doslova celý svět. Caitir putoval za zakázkami a nikdy na jednom místě nestrávil více než pár měsíců. Jeho dcera všechno opravdu komplikovala, protože na ni musel brát velké ohledy a s dítětem v zádech rozhodně nemohl pronásledovat bandu nebezpečných vrahů. O to důležitější bylo, aby Ceana poslechla na slovo, o nic se nepokoušela a zůstávala v bezpečí do jeho návratu. Z tohoto důvodu (a také proto, že to ani neměl v povaze), s Ceanou nikdy nediskutoval. Vydal příkaz a očekával jeho splnění. Pokud se tak nestalo... nu, Ceana byla ráda, když se druhý den posadila.
Roky plynuly. Někdy kolem jedenácti poprvé stanula po otcově boku s mečem v ruce, když byli přepadeni bandou hladových vesničanů. Tehdy poprvé zabořila svůj meč do břicha člověka. Dost ji překvapilo, jak to bylo snadné. Strnula a nebýt Caitira, který ji odhodil stranou, nejspíše by ležela vedle svého nepřítele. Jen místo meče by její břicho propíchly naostřené vidle.
Zhruba od třinácti let se s tátou po boku pouštěla do menších šarvátek a vedla si skvěle. Dokázala perfektně uhýbat ranám, přitom sama dokázala udeřit tam, kde viděla slabinu v soupeřově obraně. A Caitir? Ten se dmul pýchou, byť že Ceaně spíše vyhuboval za chyby, kterých si stačil všimnout.
Čtrnácté narozeniny byly pro Ceanu bodem zlomu. Caitir totiž nemládl, ale stárnul. Začínal být pomalejší, omezovala jej ztuhlá záda a dost dobře si byl vědom toho, že šermíři sešlostí věkem rozhodně neumírají. Takže když zadržoval větší množství nepřátel, aby Ceana nebyla ve větším nebezpečí, než bylo nezbytně nutné, stala se mírná nehoda. Uklouzl, nedokázal jako jindy bleskově zareagovat a jeden ze zbojníku se dostal přes jeho obranu. Nebylo to nic vážného, netekla ani kapka krve, odnesla to jen jeho košile, ale stejně... tehdy si Caitir řekl, že všeho bylo dost. Kdyby to bylo jen o něm, nikdy by se neusadil. Ale co s dcerou? Pokud by padl a Ceanu by zajal nějaký lump... ta představa mu přinesla několik nocí bez spánku. Učinil rozhodnutí, které se Ceaně moc nelíbilo, ale naštěstí si nedovolila moc remcat. Zrovna pobývali nedaleko Vroengardu, ten ostrov se Caitirovi vždycky líbil, peněz měl tolik, že je snad ani Ceana nezvládne za celý svůj život utratit, takže v Dorú Areabě zakoupil pěkný dům se zahradou. Dceři nalajnoval pravidelnou výuku všeho, co sám uměl (ne že by ji před tím zanedbával, ale teprve na Vroengardu se jeden den začal podobat druhému), občas vzal nějakou tu menší prácičku, spřátelil se s kapitánem městské stráže a nechával si platit bohatými obchodníky nehorázné peníze za to, že jejich synkům ukázal, v které ruce mají držet meč.
V Dorú Areabě tedy Ceana pobývá již celý rok. A před pár dny jí dokonce skončil týdenní domácí arest, který byl vlastně zostřením výchovného zásahu. Celá věc se udála takto: Ceana zhruba před čtrnácti dny totiž zatoužila stát se členkou městské stráže. Caitirovi to bylo značně podezřelé. Jednak proto, že do té doby se strážným jenom vysmívala, že by jim více slušely vidle než halapartny a druhak si všiml, že Ceana možná až moc hledí na jednoho černovlasého strážného. Nicméně po mírném váhání svolil. Jeho podezření na určité nekalosti ale bylo tak velké, že kapitána stráží dokázal přesvědčit k nenadále kontrole. Naštěstí přišel včas, jeho dcera se s tím černovlasým mladíkem jenom líbala. Strážný působil velmi zkušeně, ale evidentně nikam nespěchal. Oba byli oblečení. Caitir hošana odstrčil stranou, ke kapitánovi zamumlal něco ve smyslu "o něj se postarej ty", Ceanu popadl za flígr a popostrčením jí naznačil, jakým směrem se má vydat. V podstatě se nic nestalo, ani se moc nezlobil, ale své dceři přeci jenom nabančil z čistě preventivních důvodů. Teď to bylo líbání, příště to může být něco jiného a o roli dědečka nestál. A ačkoliv to jinak nebývalo zvykem, Caitir považoval za nutné poskytnou Ceaně dost času na to, aby se zamyslela nad tím, jak se má slušné děvče chovat. Takže vyfasovala týdenní domácí vězení. Také si s ní následující den sedl, což ani pro Ceanu nebyl problém, protože Caitir to s tím bitím fakt nepřeháněl, a pokusil se jí otcovsky promluvit do duše. Znal kluky, také jedním z nich kdysi býval, takže Ceaně polopatě vysvětlil to, co s ní už probíral nesčetněkrát. Vlastně pokaždé, když si všiml, jak nějakého kluka propaluje pohledem. A co se týče Ceaniny kariéry městské strážné? Její podepsanou smlouvu kapitán tak nějak ztratil, Caitir na oplátku dal pár lekcí šermu kapitánovu nejstaršímu synovi a bylo po problému.

Dovednosti:
Fyzické:
Šerm 5/10 a dá se předpokládat, že s rostoucím věkem se bude ještě zlepšovat. Svému otci se ale ani zdaleka ještě nevyrovná a to i přes Ceaninu výhodu mládí, rychlosti a obratnosti. Chybí jí zkušenosti, ale má talent a jednoho z nejlepších učitelů v celé Alagaesii. Bez nadsázky.
Jízda na koni 6/10 to se ví, že s otcem pěšky nechodili. V sedle vydrží celé dny bez jakéhokoliv naříkání. O svého koně se kvalitně postará a ví, jak se k němu chovat, aby vydržel i dlouhou a náročnou cestu.
Reflexy 5/10 obrovská Ceanina výhoda. Umí postřehnout i nepatrný pohyb soupeře a včas zareagovat.
Rychlost 4/10 Ceana je jak malé hádě a kolem soupeře by dokázala s trochou nadsázky i tančit.
Síla 3/10 bez té by to nešlo. Jak by asi uzvedla vlastní meč, hm?

Sociální:
Tam, kde příroda Ceaně nadělila na fyzických dovednostech, ubrala v těch sociálních. Prakticky v ničem nevyniká, ba naopak. Je tu pár antitalentů, se kterými se musí tak nějak poprat.
Odolnost vůči alkoholu -1/10 Ceana je nezkušená, alkohol zatím viděla jen z dálky a tatíkovu vůli moc dobře zná. V podstatě jí stačí půl korbele silnějšího piva, aby byla ve veselé náladě.
Svádění -2/10 ne, neumí to. Nemá žádné zkušenosti, vypadá spíše jako kluk... takže asi tak.

Magické:
Kde nic není, tam ani smrt nebere.

Jiné:
Čtení a psaní
Vzdělání: od malého děcka je otcem nucena do takových hloupostí jako matika, geometrie, dynamika - všechny zmíněné disciplíny zvládá na pokročilejší úrovni. Také přičuchla ke kartografii a geografii má v malíku díky tomu, že toho s tatíkem hodně procestovala. K cestování se váže také její všeobecný přehled. Má nějaké to povědomí o strategii. Zato plave v diplomacii, historii, o etiketě toho také moc neslyšela.
Táboření: dokáže vybrat vhodné místo k odpočinku, postaví jednoduchý přístřešek, rozdělá a udrží oheň, ohřeje jídlo či uvaří nějaké velmi jednoduché, provede nezbytné opravy a úpravy výstroje a výzbroje... prostě takové ty ryze tábornické práce.
Péče o koně
První pomoc: zvládne ji na takové úrovni, abyste nějakou rozumnou dobu dokázali přežít. Ale neplést s léčitelstvím. Na konečnou záchranu je vždy třeba někoho odbornějšího.

Odpovědět