Víra a náboženství
Alagaësie je země bohatá jak na rozličné rasy a kultury, tak i na různá náboženská vyznání. Některá náboženství vedle sebe koexistují v míru, jiná jsou zdrojem nekonečných konfliktů a často i násilných střetů. Téměř každá společnost, která na tomto kontinentě existuje, má nejen své vlastní mýty a legendy, ale také vlastní víru a přesvědčení, a nenajdeme snad nikoho, kdo by opravdu nevěřil vůbec v nic; náboženství jsou v myslích svých vyznavačů hluboce zakořeněná a živá; říká se, že božstva o své věrné mnohdy pečují…
SEVERNÍ VÍRA
Lidské náboženství, jehož božstva jsou spíše personifikovanými vlastnostmi než samostatnými entitami. Jejich podoba se v průběhu časů mění a zobrazení se nepatrně liší v každé vísce; jsou to božstva abstraktní, kterým jsou spíše než chrámy zasvěceny domácí oltáře a podobizny vyřezané ze dřeva. Na severu jsou běžné drobné domácí krvavé oběti, které se dělají nejčastěji před důležitými životními událostmi – před svatbou, před narozením, před velkým lovem, před bitvou…
Vyznavači severního náboženství věří v posmrtný život, nemají o něm však jednotnou představu. Jednotliví bohové nemají vlastní kněží; severní šestice se považuje za jeden kompletní celek. Severské náboženství udržují hlavně lidové tradice a zvyky. Potulní kazatelé ani kněží nejsou příliš běžní, zato ale existuje po celém severu mnoho klášterů (většinou poblíž svatých míst), ve kterých žijí podle přísných a převážně asketických řeholí mniši a mnišky, kteří se věnují pravidelným modlitbám, tvrdé práci (nejen opisování knih a spisů, ale také práci na poli či řemeslům), studiu a dobročinnosti – u ženských i mužských klášterů stojí často špitály nebo sirotčince.
Severní náboženství převažuje v oblasti Dračích hor, Nardy, Teirmu, Gil’eadu, Therinsfordu... V oblasti Bullridge a Uru’baenu se vliv severního náboženství zmenšuje a míchá se s jižním. V těchto lokalitách mají obě náboženství zhruba stejné počty vyznavačů a také jsou zde nejčastější náboženské střety.
Otec – Otcovský aspekt síly, ochrany a plodnosti. Strážce spravedlnosti, rovnováhy a ochránce těch, kteří jdou do boje. V některých oblastech je pro své vlastnosti nazýván „Soudce“.
Matka – Mateřský aspekt ochrany, lásky a utěšení. Ochránkyně rodinného krbu, dětí, manželek, matek, vdov a rodiček.
Tanečnice – Božský aspekt krásy, mládí, vína a nespoutané vášně. Bohyně prostých radostí. Ochránkyně milenců.
Přísežník – Hněvivý bůh smrti, zkázy, ničení a pomsty. Považuje se také za toho, kdo doprovází válečníky a vede jejich zbraně.
Vlčice -Vlčí bohyně úspěšného lovu a bohaté úrody, strážkyně lesů.
Pocestný – Symbol prostého lidu a průvodce na cestách. Ochránce slabých a nemocných.
JIŽNÍ PANTEON
Jižní náboženství je polyteistické náboženství s jedenácti hlavními bohy a desítkami lokálních božstev a bůžků. Každý bůh je nejen ztělesněním určitých vlastností, ale také samostatným charakterem s jasně daným zobrazením; bohové mají mezi sebou podle mýtů různé vztahy, spory i příbuzenské svazky. Jižní náboženství zná mnoho svátků zasvěcených jednotlivým bohům, při kterých jsou jim během pompézních slavností předkládány rozličné oběti, většinou ve formě potravin, květin a kuřidel. Jižané věří, že po smrti přijde jejich duše do „Soumračné země“, kde budou souzeny jejich činy a podle toho bude rozhodnut jejich další osud.
Každý bůh má také vlastní chrámy i kněží a věřící jak mezi chudými, tak mezi nejbohatšími vrstvami. Často vznikají i samostatné kulty jednotlivých božstev, které mezi sebou často soupeří.
Vedle Bullridge a Uru'baenu, kde se obě víry míchají, najdete jižní víru především ve městech Belatona, Melian, Furnost, Aroughs, částečně v Dras-Leoně, v celé Surdě a na většině ostrovů.
Sistral a Aštu – božský manželský pár, který podle mytologie stvořil celý svět z chaosu. Sistral je měsíční bohyně nebe, počasí a magie, zobrazovaná jako stříbrovlasá žena ve středních letech; Aštu je sluneční bůh země, vzdělanosti a věštění, zobrazovaný jako zlatovlasý muž středního věku. Společně vystupují také jako ochránci manželství a dle jižní mytologie jsou rodiči první generace bohů, Innaz a Ingala.
Innaz a Ingal – božská dvojčata a zároveň manželé. Innaz je bohyní plodnosti a úrody, Ingal bohem řemeslnictví a obchodu. Oba jsou znázorňováni jako hnědovlasí a mírně oplácaní, jejich atributy jsou kráva a býk. Společně splodili trojici velkých bohyň.
Nanyaya, Riegal a Katarhys – Nanyaya je panenská bohyně lovu, přírody a lukostřelby, znázorňovaná jako plavovlasá dívka s květy ve vlasech. Riegal, zobrazovaná jako žena s černými kudrnami v purpurovém hávu, je bohyní chaosu a zmatku, ale zároveň je i uměleckou múzou; někdy symbolizuje i šílenství mysli. Katarhys je bohyní vášně a války, znázorňovaná jako rusovlasá v rudých šatech. Dohromady tyto trojiční bohyně symbolizují mnoho přírodních a životních cyklů, například mládí, dospělost a stáří nebo zrání, plození a odkvétání. Jejich společným atributem jsou tři okřídlení koně, bělouš, hnědák a vraník.
Fortys – bůh osudu, náhody, štěstí a klamu. Bývá zobrazován jako veselý hnědovlasý chlapec kolem deseti let. Jeho atributem je zlatá mince. Považuje se za syna bohyně chaosu Riegal.
Heliol – bůh léčitelství a pevného zdraví. Znázorňován je jako starý laskavý muž s bílými vlasy a vousy, doprovázený bílou liškou. Jižané jej považují za syna panenské bohyně Nanyayi.
Angvard – bůh smrti a zániku, soudce lidských činů a vládce Soumračné země. Bývá zobrazován jako šedý muž na šedém koni. Podle mytologie jde o syna bohyně války Katarhys.
Oristas - bůh moře a rybářství. Podle legendy to byl jeden z prvních lidí, který zachránil bohyni Sistral před pohlcením obřím mořským hadem, a za odměnu byl Aštuem povýšen do božského panteonu. Vyobrazován je jako svalnatý rek oděný v plášti ze šupin přemoženého mořského hada.
VÍRA ELFŮ
Více než „náboženství“ by se pro elfí přesvědčení hodil název „filozofie“. Elfové jsou ponejvíc agnostici – bohy nelze prokázat, ale ani zpochybnit –, nebo jednoduše ateisté.
Božství je podle elfů koncentrováno všude okolo nich, zejména v přírodě; věří, že veškerý život je posvátný, proto nejedí maso ani nenosí kůže. Elfí vyznání je zcela nekonfliktní.
Nezřídkakdy tak trochu pohrdají těmi, kdo se v životě upínají k bohům, i když někteří z nich to blahosklonně berou jako berličku smrtelníků.
TRPASLIČÍ BOŽSTVA
Panteon trpasličích božstev čítá šest bohů. Vyznává je každý trpaslík a povolání kněze je velmi rozšířené. Oproti lidským kněžím jsou ovšem trpasličí kněží nejen učenci, ale většinou také válečníci.
Helzvog je bůh stvořitel. Údajně stvořil první trpaslíky z jádra hory těsně poté, co byli vyhubeni obři. Ostatní bohové na něj ale žárlili a vytvořili proti jeho vůli vlastní rasy.
Gûntera – nejvyšší bůh, zároveň bojovník i učenec, který podle mytologie trpaslíků dává světu řád. Údajně se narodil za úsvitu hvězd vlčici. Stvořil podle nich také svět, a to z kostí obra. Za slunovratu, před setbou, při narození i při smrti se na jeho počest pálí oběti. Podle trpaslíků stvořil elfy, aby vládli Alagaësii.
Klíf – Gûnterova žena a bohyně vodstva.
Urur a Morgothal – Urur je pánem vzduchu a nebe. Urur a Morgothal jsou bratři, kteří se milují natolik, že nedokáží žít odděleně; Morgothal, ohnivý bůh, je pravděpodobně obdoba boha Slunce, které je považováno za jeho planoucí palác. Trpaslíci věří, že jiskry jeho paláce se objevují na obloze i v noci jako hvězdy, aby tak mohl být blíž svému bratru. Spojenými silami podle legend stvořili draky.
Sindri – bohyně země, která podle trpasličí mytologie z hlíny a soli stvořila lidskou rasu.
URGALOVÉ
Urgalové vycházejí především ze spojení se svými předky, k nimž chovají úctu. Jejich víra se omezuje víceméně na nošení zvířecích totemů nebo zdobení se určitými zuby nebo pery zvířat. Některé kmeny jsou pověrčivější a na ochranné totemy nedají dopustit - totem vystavený ve vesnici by měl odpuzovat zvíře, které zpodobňuje. Jiné kmeny věří jednoduše v bezejmenné přírodní duchy, kteří způsobují špatné počasí, nebo žijí v potocích a stromech, ale v zásadě lze říci, že víra urgalů není příliš sjednocená - na druhou stranu kmeny málokdy rozděluje, nehraje u nich velkou roli.
Nejbližší pozici podobnou lidským či trpasličím kněžím zaujímá šaman - jeho práce se sestává z nesrozumitelných rituálů, bylinek a často schopnosti jimi léčit a hojit zranění. Za zmínku stojí možná ještě rozšířené přesvědčení, že pozření například syrového medvědího srdce dodává sílu, očí nepřítele vhled do jeho úmyslů, a tak podobně v různých variacích.
SEVERNÍ VÍRA
Lidské náboženství, jehož božstva jsou spíše personifikovanými vlastnostmi než samostatnými entitami. Jejich podoba se v průběhu časů mění a zobrazení se nepatrně liší v každé vísce; jsou to božstva abstraktní, kterým jsou spíše než chrámy zasvěceny domácí oltáře a podobizny vyřezané ze dřeva. Na severu jsou běžné drobné domácí krvavé oběti, které se dělají nejčastěji před důležitými životními událostmi – před svatbou, před narozením, před velkým lovem, před bitvou…
Vyznavači severního náboženství věří v posmrtný život, nemají o něm však jednotnou představu. Jednotliví bohové nemají vlastní kněží; severní šestice se považuje za jeden kompletní celek. Severské náboženství udržují hlavně lidové tradice a zvyky. Potulní kazatelé ani kněží nejsou příliš běžní, zato ale existuje po celém severu mnoho klášterů (většinou poblíž svatých míst), ve kterých žijí podle přísných a převážně asketických řeholí mniši a mnišky, kteří se věnují pravidelným modlitbám, tvrdé práci (nejen opisování knih a spisů, ale také práci na poli či řemeslům), studiu a dobročinnosti – u ženských i mužských klášterů stojí často špitály nebo sirotčince.
Severní náboženství převažuje v oblasti Dračích hor, Nardy, Teirmu, Gil’eadu, Therinsfordu... V oblasti Bullridge a Uru’baenu se vliv severního náboženství zmenšuje a míchá se s jižním. V těchto lokalitách mají obě náboženství zhruba stejné počty vyznavačů a také jsou zde nejčastější náboženské střety.
Otec – Otcovský aspekt síly, ochrany a plodnosti. Strážce spravedlnosti, rovnováhy a ochránce těch, kteří jdou do boje. V některých oblastech je pro své vlastnosti nazýván „Soudce“.
Matka – Mateřský aspekt ochrany, lásky a utěšení. Ochránkyně rodinného krbu, dětí, manželek, matek, vdov a rodiček.
Tanečnice – Božský aspekt krásy, mládí, vína a nespoutané vášně. Bohyně prostých radostí. Ochránkyně milenců.
Přísežník – Hněvivý bůh smrti, zkázy, ničení a pomsty. Považuje se také za toho, kdo doprovází válečníky a vede jejich zbraně.
Vlčice -Vlčí bohyně úspěšného lovu a bohaté úrody, strážkyně lesů.
Pocestný – Symbol prostého lidu a průvodce na cestách. Ochránce slabých a nemocných.
JIŽNÍ PANTEON
Jižní náboženství je polyteistické náboženství s jedenácti hlavními bohy a desítkami lokálních božstev a bůžků. Každý bůh je nejen ztělesněním určitých vlastností, ale také samostatným charakterem s jasně daným zobrazením; bohové mají mezi sebou podle mýtů různé vztahy, spory i příbuzenské svazky. Jižní náboženství zná mnoho svátků zasvěcených jednotlivým bohům, při kterých jsou jim během pompézních slavností předkládány rozličné oběti, většinou ve formě potravin, květin a kuřidel. Jižané věří, že po smrti přijde jejich duše do „Soumračné země“, kde budou souzeny jejich činy a podle toho bude rozhodnut jejich další osud.
Každý bůh má také vlastní chrámy i kněží a věřící jak mezi chudými, tak mezi nejbohatšími vrstvami. Často vznikají i samostatné kulty jednotlivých božstev, které mezi sebou často soupeří.
Vedle Bullridge a Uru'baenu, kde se obě víry míchají, najdete jižní víru především ve městech Belatona, Melian, Furnost, Aroughs, částečně v Dras-Leoně, v celé Surdě a na většině ostrovů.
Sistral a Aštu – božský manželský pár, který podle mytologie stvořil celý svět z chaosu. Sistral je měsíční bohyně nebe, počasí a magie, zobrazovaná jako stříbrovlasá žena ve středních letech; Aštu je sluneční bůh země, vzdělanosti a věštění, zobrazovaný jako zlatovlasý muž středního věku. Společně vystupují také jako ochránci manželství a dle jižní mytologie jsou rodiči první generace bohů, Innaz a Ingala.
Innaz a Ingal – božská dvojčata a zároveň manželé. Innaz je bohyní plodnosti a úrody, Ingal bohem řemeslnictví a obchodu. Oba jsou znázorňováni jako hnědovlasí a mírně oplácaní, jejich atributy jsou kráva a býk. Společně splodili trojici velkých bohyň.
Nanyaya, Riegal a Katarhys – Nanyaya je panenská bohyně lovu, přírody a lukostřelby, znázorňovaná jako plavovlasá dívka s květy ve vlasech. Riegal, zobrazovaná jako žena s černými kudrnami v purpurovém hávu, je bohyní chaosu a zmatku, ale zároveň je i uměleckou múzou; někdy symbolizuje i šílenství mysli. Katarhys je bohyní vášně a války, znázorňovaná jako rusovlasá v rudých šatech. Dohromady tyto trojiční bohyně symbolizují mnoho přírodních a životních cyklů, například mládí, dospělost a stáří nebo zrání, plození a odkvétání. Jejich společným atributem jsou tři okřídlení koně, bělouš, hnědák a vraník.
Fortys – bůh osudu, náhody, štěstí a klamu. Bývá zobrazován jako veselý hnědovlasý chlapec kolem deseti let. Jeho atributem je zlatá mince. Považuje se za syna bohyně chaosu Riegal.
Heliol – bůh léčitelství a pevného zdraví. Znázorňován je jako starý laskavý muž s bílými vlasy a vousy, doprovázený bílou liškou. Jižané jej považují za syna panenské bohyně Nanyayi.
Angvard – bůh smrti a zániku, soudce lidských činů a vládce Soumračné země. Bývá zobrazován jako šedý muž na šedém koni. Podle mytologie jde o syna bohyně války Katarhys.
Oristas - bůh moře a rybářství. Podle legendy to byl jeden z prvních lidí, který zachránil bohyni Sistral před pohlcením obřím mořským hadem, a za odměnu byl Aštuem povýšen do božského panteonu. Vyobrazován je jako svalnatý rek oděný v plášti ze šupin přemoženého mořského hada.
VÍRA ELFŮ
Více než „náboženství“ by se pro elfí přesvědčení hodil název „filozofie“. Elfové jsou ponejvíc agnostici – bohy nelze prokázat, ale ani zpochybnit –, nebo jednoduše ateisté.
Božství je podle elfů koncentrováno všude okolo nich, zejména v přírodě; věří, že veškerý život je posvátný, proto nejedí maso ani nenosí kůže. Elfí vyznání je zcela nekonfliktní.
Nezřídkakdy tak trochu pohrdají těmi, kdo se v životě upínají k bohům, i když někteří z nich to blahosklonně berou jako berličku smrtelníků.
TRPASLIČÍ BOŽSTVA
Panteon trpasličích božstev čítá šest bohů. Vyznává je každý trpaslík a povolání kněze je velmi rozšířené. Oproti lidským kněžím jsou ovšem trpasličí kněží nejen učenci, ale většinou také válečníci.
Helzvog je bůh stvořitel. Údajně stvořil první trpaslíky z jádra hory těsně poté, co byli vyhubeni obři. Ostatní bohové na něj ale žárlili a vytvořili proti jeho vůli vlastní rasy.
Gûntera – nejvyšší bůh, zároveň bojovník i učenec, který podle mytologie trpaslíků dává světu řád. Údajně se narodil za úsvitu hvězd vlčici. Stvořil podle nich také svět, a to z kostí obra. Za slunovratu, před setbou, při narození i při smrti se na jeho počest pálí oběti. Podle trpaslíků stvořil elfy, aby vládli Alagaësii.
Klíf – Gûnterova žena a bohyně vodstva.
Urur a Morgothal – Urur je pánem vzduchu a nebe. Urur a Morgothal jsou bratři, kteří se milují natolik, že nedokáží žít odděleně; Morgothal, ohnivý bůh, je pravděpodobně obdoba boha Slunce, které je považováno za jeho planoucí palác. Trpaslíci věří, že jiskry jeho paláce se objevují na obloze i v noci jako hvězdy, aby tak mohl být blíž svému bratru. Spojenými silami podle legend stvořili draky.
Sindri – bohyně země, která podle trpasličí mytologie z hlíny a soli stvořila lidskou rasu.
URGALOVÉ
Urgalové vycházejí především ze spojení se svými předky, k nimž chovají úctu. Jejich víra se omezuje víceméně na nošení zvířecích totemů nebo zdobení se určitými zuby nebo pery zvířat. Některé kmeny jsou pověrčivější a na ochranné totemy nedají dopustit - totem vystavený ve vesnici by měl odpuzovat zvíře, které zpodobňuje. Jiné kmeny věří jednoduše v bezejmenné přírodní duchy, kteří způsobují špatné počasí, nebo žijí v potocích a stromech, ale v zásadě lze říci, že víra urgalů není příliš sjednocená - na druhou stranu kmeny málokdy rozděluje, nehraje u nich velkou roli.
Nejbližší pozici podobnou lidským či trpasličím kněžím zaujímá šaman - jeho práce se sestává z nesrozumitelných rituálů, bylinek a často schopnosti jimi léčit a hojit zranění. Za zmínku stojí možná ještě rozšířené přesvědčení, že pozření například syrového medvědího srdce dodává sílu, očí nepřítele vhled do jeho úmyslů, a tak podobně v různých variacích.