Kalendář a svátky
Na jeden náš reálný půlrok připadá jedno roční období, tudíž je jeden herní rok (skládající se z klasických čtyř období) rozložen do dvou reálných let. Prvnímu roku se říká "letní rok" (odehraje se během něj jaro a léto), druhému pak "zimní rok" (odehraje se podzim a zima). Svátky se slaví během hraní ve volné hře a jejich začátek je oznamován v počasí, nebo přímo ve hře jako úvodní příspěvek od Posla.
Během roku se samozřejmě pořádají také různé turnaje, a to nejen pro muže rytířského či jezdeckého stavu. Může jít třeba o bruslení na zamrzlých jezerech, plavecké a rybářské soutěže, hádankové klání... Pravidelně by se měl konat v polovině každého Vrtkavce (cca. březen/duben, po trzích) elfský svátek Dagshelgr a v polovině Lijavce (duben, během pivních slavností) pořádají Dračí jezdci ples.
Vychází-li datum svátku zrovna na časový skok, je jejich datum upraveno tak, aby se skoku svátek vyhnul.
Legenda: Obecné svátky / Jižanské svátky / Severské svátky
JARO
Otvírání studánek a lámání ledů (4. Poupěnce) | Symbolické zahájení jara, shledání u lesních tůní...
Sněženky (15.-16. Poupěnce) | Severské vítání jara a zároveň obětiny Matce za všechny, kteří přežili zimu. Na jihu se v této době oslavuje probouzení přírody a tím pádem i panenské bohyně Nanyayi.
Oslava jara a plodničky (17.-18. Poupěnce) | Ekvivalenty našich Velikonoc.
(Trhy I » 1.-4. Vrtkavce)
Výročí založení Dorú Areaby (18. Vrtkavce)
Dračí rej (4. Květce) | Jinak řečeno karneval, maškaráda, zkrátka průvod plný masek.
Divoké noci (15.-19. Květce) | Severské svátky plodnosti, mládí a konce zimy. Přeskakují se ohně, tančí se, hoduje a pije. Patronkou těchto svátků je Tanečnice.
Oslavy květin (15.-19. Květce) | Jižní obdoba Divokých nocí, která je uvedena pompézním průvodem, v jehož čele ženou květinami ověnčeného býka a krávu, symbolizující božský manželský pár Innaz a Ingal. Pořádají se bohaté hostiny, tance a obětuje se bohyni Katarhys.
LÉTO
Svátky cest (1.-4. Jahodanu) | Severský svátek zasvěcený Pocestnému. V tuto dobu děti většinou odchází z domu svých rodičů a seveřané tuto dobu považují za nejvhodnější pro cestování.
Svátky ohně (15.-17. Jahodanu) | Padající hvězdy, planoucí pochodně, průvody s lampiony....
Výročí Porážky (30. Jahodan) | Poslední den před začátkem nového roku, připomíná se porážka Galbatorixe a těžké časy, které za jeho vlády panovali. Lidé v tento den často vzdávají poctu Jezdcům jako připomínku toho, co Eragon vykonal pro Alagaësii
(Trhy II » 1.-4. Slunivce)
Gûnterova sláva (16.-18. Slunivce)| Bujará pitka přestrojená za soutěž v hodu kladivem.
Riegalina noc (1. Slaměnce)| Jižané tento svátek považují za nejmagičtější noc v roce. Zároveň ale věří, že se v tuto noc prohání po světě nejrůznější démoni a jiná magická stvoření, proto nevychází ven a věší si na dveře ochranná znamení. Někteří lidé se schází a vypráví si strašidelné historky.
Moření (2.-4. Slaměnce) | Severský svátek oslavující mytické vítězství boha Oristase nad mořským hadem. Pořádají se soutěže v rybaření, plavání a za velmi divácky populární se považuje také lovení ústy žab a jablek (se zavázanýma očima, samozřejmě).
Letní slunovrat (21. Slaměnce)
Vinobraní, medobraní, švestkobraní a Sklizňový rej (poslední dny Slaměnce)
PODZIM
Svátky světel (15.-16. Větrovce) | Lampiony, světélka na vodě...
Točení kolem (4. Větrovce) | Den hraní v kostky, karty a hazard obecně; Svátek boha Fortyse.
(Trhy III » 2.-5. Lijavce)
Pivní slavnosti (16.-17. Lijavce) | Ekvivalent Oktoberfestu.
Zabíjačkové hody (15. Opadanu)
Svátek předků a Dny šedé mlhy (18.-30. Opadanu) | Jižní svátek vzpomínání na mrtvé. Jižané věří, že během těchto dní je možné navázat kontakt se zemřelými v Soumračné zemi. Dny šedé mlhy jsou zasvěceny bohu Angvardovi.
Vlčí hony (1.-30. Opadan) | Severská lovecká sezóna a období zvěřinových hodů. Před každým honem v tomto období přináší lovci krvavé obětiny Vlčici.
Ukládání (30. Opadan)| Severský svátek loučení s podzimem, během kterého většina rodin symbolicky uloží do hlíny ořech nebo hrách a modlí se k Otci, aby všichni její členové ve zdraví přežili zimu.
ZIMA
Pouštění draků (4. Setmělec) | (Nejen) papíroví draci a jejich závody.
Zimní slunovrat (kolem 21. Setmělce)
Spočínání (10.-30. Setmělce)| Dlouhé jižní svátky klidu, vzdělání, modliteb a léčení. Chrámy jsou přístupné těm, kteří se v nich chtějí uložit k léčivému nebo věšteckému snění. Zasvěceny jsou božské dvojici Sistral a Aštu, v určité dny se obětuje také bohu léčení Heliolovi.
(Trhy IV » 1.-4. Mrazivce)
Pálenkové dny (17.-18. Mrazivce) | Prakticky likvidace toho, co se nestihlo vypít na podzim.
Pálení paní Zimy (17. Tajanu) | Průvod a hranice, na které se pálí slaměná podobizna Zimy.
O elfských, trpasličích a urgalských svátcích obvykle nikdo mimo jejich rasu prakticky neví. Konají se v elfských lesích, pod horami nebo uvnitř kmenu, cizinec prakticky nemá šanci vysledovat, co přesně svátky obnášejí. Některé poznatky Jezdcům přinesly Eragonovy zápisky či cestopisy jiných Jezdců, ale jinak zůstává většina svátků pro všechny cizí obestřená tajemstvím - zde jsou zmíněné spíše ty významné, vynecháváme příležitosti, které se točí kolem přírodního cyklu (zkoušky dospělosti u urgalů, první vykovaný výrobek mladého trpaslíka, a tak dále).
Elfské svátky
Agaetí Blödhren - Oslava Pokrevní přísahy. Koná se jednou za mnoho let jako připomínka konce války mezi draky a elfy. Během této oslavy elfové představují různé svá nová kouzla, dovednosti či předvádějí řemeslnou dovednost. Oslava je prodchnutá magií, recitují se básně, zpívá se a tančí a nezřídka se stává, že se během ní dějí zvláštní věci - tetování se na kůži rozpohybuje a Eragon při té poslední dokonce získal určité půlelfské aspekty.
Dagshelgr - v překladu posvátný den. Starodávný zvyk elfů, během nějž zpívají a vše živé kolem nich roste. Díky Dagshelgru jsou stromy v elfských lesích enormně velké. Na smrtelníky má však zpěv špatné účinky (roztouženost). Tento svátek se nějak skrze elfské návštěvníky ostrova a elfské Jezdce rozšířil i na Vroengard.
Trpasličí svátky
Svátky boha Helzvoga - trpasličí svátky jsou obvykle spojené s uctěním trpasličích bohů, ale Helzvog mezi nimi zaujímá nejvýznamnější místo. Na jeho počest se pořádají hry, kde se hází kladivem do dálky, kládou, podkovami... Jde o ukázku síly, přesnosti a dalších fyzických předností. Setkávají se všechny Dûrgrimst. Večer se samozřejmě Helzvogův temný ležák, speciálně stáčený pro tuto příležitost. Kdo ustojí i pití, může se první i poslední den svátků účastnit slavnostního pochodu pod horami se spoustou tlumených modrozelených světel.
Část svátku se i mezi lidmi vžila jako Gûnterova sláva.
Bouřná hlídka - během velice špatného dlouhodobého počasí se hluboko pod horami odehrává tento svátek všech Dûrgrimst (až na některé, které se drží stranou). V tento čas se trpaslíci mezi sebou pochlubí novými vynálezy, nápoji i řemeslnou zručností. Jakmile se předvede a doobdivuje vše nové, vyprávějí se naopak příběhy a legendy. Postupně se od těch starých přechází až k těm opravdu prastarým až legendárním, mytologickým. U nejstaršího příběhu, jaký trpaslíci pamatují, bouře ustává.
Klíf-mérna - v Beorských horách se nachází ukryté jezírko zasvěcené bohyni Klíf. Na její počest se každou zimu u jezera koná jakási soutěž v hledání a následném opracování drahých kamenů. V prostorách plných stalagmitů a stalagtitů se také hraje na trpasličí hudební nástroje, které se podzemím nesou jako rajská hudba.
Svátky urgalů
Svátek předků - urgalové vzdávají čest svým předkům tím, že se tento den pomalují černými a bílými barvami tak, že na svých tělech vytvoří kůstky, na obličeji lebky... Je to pro ně spojení "s druhou stranou". Rozpouští vonný včelí vosk a do ohňů přidávají různé bylinky, díky kterým jsou večer jako u vytržení. Někteří urgalové mají vize a někteří se šamanským talentem rozprávějí údajně přímo se vzývanými předky. Součástí svátku jsou kratochvíle jako věštění ze zubů, ale jinak je na urgaly svátek překvapivě mírumilovný.
Bahnoblát - svátek úrodné půdy. Začíná vždy velkým deštěm. Jak už název napovídá, urgalové v této době pořádají například zápasy v bahně, závody bahnitou a neprostupnou divočinou, "koulovačky" hroudami bláta, dostává se i na bahenní koupele v kráterech a zkrášlující procedury. Během Bahnoblátu je prakticky všechno patřičně špinavé.
Kalendář:
Mrazivec | Tajan | Poupěnec | Vrtkavec | Květec | Jahodan | Slunivec | Slaměnec | Větrovec | Lijavec | Opadan | Setmělec
(Měsíce odpovídají svým pořadím měsícům reálným; mrazivec = leden, ovšem náš nový rok začíná 1. Slunivce)Mrazivec | Tajan | Poupěnec | Vrtkavec | Květec | Jahodan | Slunivec | Slaměnec | Větrovec | Lijavec | Opadan | Setmělec
Během roku se samozřejmě pořádají také různé turnaje, a to nejen pro muže rytířského či jezdeckého stavu. Může jít třeba o bruslení na zamrzlých jezerech, plavecké a rybářské soutěže, hádankové klání... Pravidelně by se měl konat v polovině každého Vrtkavce (cca. březen/duben, po trzích) elfský svátek Dagshelgr a v polovině Lijavce (duben, během pivních slavností) pořádají Dračí jezdci ples.
Vychází-li datum svátku zrovna na časový skok, je jejich datum upraveno tak, aby se skoku svátek vyhnul.
Legenda: Obecné svátky / Jižanské svátky / Severské svátky
JARO
Otvírání studánek a lámání ledů (4. Poupěnce) | Symbolické zahájení jara, shledání u lesních tůní...
Sněženky (15.-16. Poupěnce) | Severské vítání jara a zároveň obětiny Matce za všechny, kteří přežili zimu. Na jihu se v této době oslavuje probouzení přírody a tím pádem i panenské bohyně Nanyayi.
Oslava jara a plodničky (17.-18. Poupěnce) | Ekvivalenty našich Velikonoc.
(Trhy I » 1.-4. Vrtkavce)
Výročí založení Dorú Areaby (18. Vrtkavce)
Dračí rej (4. Květce) | Jinak řečeno karneval, maškaráda, zkrátka průvod plný masek.
Divoké noci (15.-19. Květce) | Severské svátky plodnosti, mládí a konce zimy. Přeskakují se ohně, tančí se, hoduje a pije. Patronkou těchto svátků je Tanečnice.
Oslavy květin (15.-19. Květce) | Jižní obdoba Divokých nocí, která je uvedena pompézním průvodem, v jehož čele ženou květinami ověnčeného býka a krávu, symbolizující božský manželský pár Innaz a Ingal. Pořádají se bohaté hostiny, tance a obětuje se bohyni Katarhys.
LÉTO
Svátky cest (1.-4. Jahodanu) | Severský svátek zasvěcený Pocestnému. V tuto dobu děti většinou odchází z domu svých rodičů a seveřané tuto dobu považují za nejvhodnější pro cestování.
Svátky ohně (15.-17. Jahodanu) | Padající hvězdy, planoucí pochodně, průvody s lampiony....
Výročí Porážky (30. Jahodan) | Poslední den před začátkem nového roku, připomíná se porážka Galbatorixe a těžké časy, které za jeho vlády panovali. Lidé v tento den často vzdávají poctu Jezdcům jako připomínku toho, co Eragon vykonal pro Alagaësii
(Trhy II » 1.-4. Slunivce)
Gûnterova sláva (16.-18. Slunivce)| Bujará pitka přestrojená za soutěž v hodu kladivem.
Riegalina noc (1. Slaměnce)| Jižané tento svátek považují za nejmagičtější noc v roce. Zároveň ale věří, že se v tuto noc prohání po světě nejrůznější démoni a jiná magická stvoření, proto nevychází ven a věší si na dveře ochranná znamení. Někteří lidé se schází a vypráví si strašidelné historky.
Moření (2.-4. Slaměnce) | Severský svátek oslavující mytické vítězství boha Oristase nad mořským hadem. Pořádají se soutěže v rybaření, plavání a za velmi divácky populární se považuje také lovení ústy žab a jablek (se zavázanýma očima, samozřejmě).
Letní slunovrat (21. Slaměnce)
Vinobraní, medobraní, švestkobraní a Sklizňový rej (poslední dny Slaměnce)
PODZIM
Svátky světel (15.-16. Větrovce) | Lampiony, světélka na vodě...
Točení kolem (4. Větrovce) | Den hraní v kostky, karty a hazard obecně; Svátek boha Fortyse.
(Trhy III » 2.-5. Lijavce)
Pivní slavnosti (16.-17. Lijavce) | Ekvivalent Oktoberfestu.
Zabíjačkové hody (15. Opadanu)
Svátek předků a Dny šedé mlhy (18.-30. Opadanu) | Jižní svátek vzpomínání na mrtvé. Jižané věří, že během těchto dní je možné navázat kontakt se zemřelými v Soumračné zemi. Dny šedé mlhy jsou zasvěceny bohu Angvardovi.
Vlčí hony (1.-30. Opadan) | Severská lovecká sezóna a období zvěřinových hodů. Před každým honem v tomto období přináší lovci krvavé obětiny Vlčici.
Ukládání (30. Opadan)| Severský svátek loučení s podzimem, během kterého většina rodin symbolicky uloží do hlíny ořech nebo hrách a modlí se k Otci, aby všichni její členové ve zdraví přežili zimu.
ZIMA
Pouštění draků (4. Setmělec) | (Nejen) papíroví draci a jejich závody.
Zimní slunovrat (kolem 21. Setmělce)
Spočínání (10.-30. Setmělce)| Dlouhé jižní svátky klidu, vzdělání, modliteb a léčení. Chrámy jsou přístupné těm, kteří se v nich chtějí uložit k léčivému nebo věšteckému snění. Zasvěceny jsou božské dvojici Sistral a Aštu, v určité dny se obětuje také bohu léčení Heliolovi.
(Trhy IV » 1.-4. Mrazivce)
Pálenkové dny (17.-18. Mrazivce) | Prakticky likvidace toho, co se nestihlo vypít na podzim.
Pálení paní Zimy (17. Tajanu) | Průvod a hranice, na které se pálí slaměná podobizna Zimy.
O elfských, trpasličích a urgalských svátcích obvykle nikdo mimo jejich rasu prakticky neví. Konají se v elfských lesích, pod horami nebo uvnitř kmenu, cizinec prakticky nemá šanci vysledovat, co přesně svátky obnášejí. Některé poznatky Jezdcům přinesly Eragonovy zápisky či cestopisy jiných Jezdců, ale jinak zůstává většina svátků pro všechny cizí obestřená tajemstvím - zde jsou zmíněné spíše ty významné, vynecháváme příležitosti, které se točí kolem přírodního cyklu (zkoušky dospělosti u urgalů, první vykovaný výrobek mladého trpaslíka, a tak dále).
Elfské svátky
Agaetí Blödhren - Oslava Pokrevní přísahy. Koná se jednou za mnoho let jako připomínka konce války mezi draky a elfy. Během této oslavy elfové představují různé svá nová kouzla, dovednosti či předvádějí řemeslnou dovednost. Oslava je prodchnutá magií, recitují se básně, zpívá se a tančí a nezřídka se stává, že se během ní dějí zvláštní věci - tetování se na kůži rozpohybuje a Eragon při té poslední dokonce získal určité půlelfské aspekty.
Dagshelgr - v překladu posvátný den. Starodávný zvyk elfů, během nějž zpívají a vše živé kolem nich roste. Díky Dagshelgru jsou stromy v elfských lesích enormně velké. Na smrtelníky má však zpěv špatné účinky (roztouženost). Tento svátek se nějak skrze elfské návštěvníky ostrova a elfské Jezdce rozšířil i na Vroengard.
Trpasličí svátky
Svátky boha Helzvoga - trpasličí svátky jsou obvykle spojené s uctěním trpasličích bohů, ale Helzvog mezi nimi zaujímá nejvýznamnější místo. Na jeho počest se pořádají hry, kde se hází kladivem do dálky, kládou, podkovami... Jde o ukázku síly, přesnosti a dalších fyzických předností. Setkávají se všechny Dûrgrimst. Večer se samozřejmě Helzvogův temný ležák, speciálně stáčený pro tuto příležitost. Kdo ustojí i pití, může se první i poslední den svátků účastnit slavnostního pochodu pod horami se spoustou tlumených modrozelených světel.
Část svátku se i mezi lidmi vžila jako Gûnterova sláva.
Bouřná hlídka - během velice špatného dlouhodobého počasí se hluboko pod horami odehrává tento svátek všech Dûrgrimst (až na některé, které se drží stranou). V tento čas se trpaslíci mezi sebou pochlubí novými vynálezy, nápoji i řemeslnou zručností. Jakmile se předvede a doobdivuje vše nové, vyprávějí se naopak příběhy a legendy. Postupně se od těch starých přechází až k těm opravdu prastarým až legendárním, mytologickým. U nejstaršího příběhu, jaký trpaslíci pamatují, bouře ustává.
Klíf-mérna - v Beorských horách se nachází ukryté jezírko zasvěcené bohyni Klíf. Na její počest se každou zimu u jezera koná jakási soutěž v hledání a následném opracování drahých kamenů. V prostorách plných stalagmitů a stalagtitů se také hraje na trpasličí hudební nástroje, které se podzemím nesou jako rajská hudba.
Svátky urgalů
Svátek předků - urgalové vzdávají čest svým předkům tím, že se tento den pomalují černými a bílými barvami tak, že na svých tělech vytvoří kůstky, na obličeji lebky... Je to pro ně spojení "s druhou stranou". Rozpouští vonný včelí vosk a do ohňů přidávají různé bylinky, díky kterým jsou večer jako u vytržení. Někteří urgalové mají vize a někteří se šamanským talentem rozprávějí údajně přímo se vzývanými předky. Součástí svátku jsou kratochvíle jako věštění ze zubů, ale jinak je na urgaly svátek překvapivě mírumilovný.
Bahnoblát - svátek úrodné půdy. Začíná vždy velkým deštěm. Jak už název napovídá, urgalové v této době pořádají například zápasy v bahně, závody bahnitou a neprostupnou divočinou, "koulovačky" hroudami bláta, dostává se i na bahenní koupele v kráterech a zkrášlující procedury. Během Bahnoblátu je prakticky všechno patřičně špinavé.